Dějiny možná píší vítězové. Muziku však mají na svědomí rebelové. Pro většinu lidí jsou dějiny hudby pouze matným pojmem ze školních učebnic, s nímž má jejich vlastní posluchačský zájem jen málo společného.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Meyer Schapiro byl jedním z nejvýznamnějších amerických historiků a teoretiků umění ve 20. století. Kniha představuje obsáhlý průřez Schapirovým dílem, reprezentující velkou část jeho zájmového spektra.
Rozsáhlá třídílná publikace poskytuje komplexní pohled na vývoj výtvarné kultury středověku a rané renesance v regionu východních Čech v letech 1200 až 1550. Umění tohoto regionu je v takovém rozsahu zkoumáno vůbec poprvé.
O českém výtvarném umění mezi léty 1947 – 1960 nebylo dosud nikdy uvažováno v širším evropském kontextu, který by se vyhnul stereotypu „železné opony“.
První díl této knihy ukázal, že komunikační systém založený na obrazech vytvořil expandující moderní člověk (Homo sapiens) v paleolitu Evropy, a to poměrně rychle, v daném stadiu své evoluce a v kontextu převratných historických událostí.
Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
