Dnešní společnost je v mnoha směrech na hraně úpadku. Tato společnost vkládá své naděje do technologie jakožto klíče k pokroku; je roztříštěná, již nesdílí společné zájmy; je stále více ambivalentní vůči tradici, kultuře nebo národu.
Marx a Engels měli pravdu, když v Komunistickém manifestu konstatovali, že volné trhy během krátké doby vytvořily vetší prosperitu a více technologických inovací než všechny předchozí generace dohromady.
Knihou Modernismus a fašismus vrcholí dlouholetý výzkum renomovaného britského historika Rogera Griffina, který se snaží vysledovat a prokázat podstatu generického fašismu a zároveň jej lokalizovat v kontextu mnoha hnutí modernismu.
Kniha zkoumá současnou kulturní a společenskou situaci a to, jak může život dnešních dospívajících naplněný tlakem vést k úzkosti, depresi a nakonec sebevraždě.
Svět prochází obrovskou geopolitickou změnou. Těžiště ekonomické moc přechází ze Západu do zemí jako Čína a Indie, mění se i celkové mocenské poměry a vztahy. Co to znamená pro malé národy a pro malé země, jako je Česká republika?
Autor, významný britský sociolog, vstoupil touto knihou výrazně do soudobé diskuse o povaze doby, v níž žijeme. Srozumitelně analyzuje reálné problémy, s nimiž se setkáváme v běžném životě a v politickém a veřejném diskursu.
Páté, aktualizované vydání nejznámější české publikace o izraelsko-palestinském konfliktu. Autor přehledně provádí čtenáře jeho historií, osobnostmi, organizacemi a dalšími klíčovými fenomény, ale rovněž vyvrací některé zakořeněné mýty.
Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.
Významný americký historik a sociolog ve své práci zkoumá, jak a proč v západní kultuře došlo k potlačení transcendentního rozměru lidské osobnosti a nakolik tento proces přispěl k překotnému rozvoji umělého životního prostředí a technokratické politiky.
Sborník klíčových textů ze světové debaty o strategiích jak konfrontovat a neutralizovat sociálně i ekologicky ničivou expanzivní dynamiku kapitálu, a také o tom, k čemu se lze vrátit z demokratické levicové tradice 20. století.
Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie.
Původně dvacetistránková báseň (1705) byla rozšířena o dvacet Poznámek, z nichž mnohé dosahují desítek stránek, (1714) a konečně doplněna dvěma eseji (1723).
