Autor přichází po čtyřech letech s novými básněmi. Opět se snoubí hrůza s krásou v charakteristickém podání. V padesáti letech stále píše milostnou poezii, je kritický k většinové společnosti, někdy provokující a umí být ostrý jako břitva.
Poezie Kateřiny Hrdinové je imaginární vesmír, promyšleně a nevšedně koncipovaný. Autorka nás provádí jeho působivě vykreslenými zákoutími bez jakékoli křečovité verbální nabubřelosti. Její verš je přímý, výstižný, a přitom zvláštně malebný.
Písně bez refrénů jsou o člověku, jeho duši, a o tom, který nás stvořil. Písně jsou jako ptáci, někdy letí v hejnu, jindy se třepotají samy. I tma je v básních, co jsou písněmi, plná světla…
Básnickou sbírku Proutky lze označit za bilanční, je zaklenuta od motivů jara po závěrečnou báseň Večer, a byť se Petr Švácha ohlíží do své vlastní minulosti, jeho verše nenesou patos a lítost, ...
V jedenácté sbírce poezie autora M. A. Reka se můžete zasnít nad dvanácti sny ve verších a třinácti básněmi o snech a snění doplněných vlastními ilustracemi. Všechny výtisky mininákladu jsou podepsané autorem.
Střípky vitráže vzpomínek je sbírka básní, jako bychom narazili na oázu jazyka, kterým mluvíme, vnímáme, cítíme radost i žal. Texty vznikly v emigraci, přibližují okamžiky života autora, jeho manželky a také rodinu a přátele.
Sbírka poezie o sladkosti běžných dní. Jaké je to, okusit třešně? Co když ztrpknou v těžkostech, na které je i sám život krátký? Po čem tak asi chutnají…
