Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví…
Píše se rok 1975 a do Portugalska proudí navrátilci z bývalých kolonií. Jenže jaké to je, vrátit se do země, kde jste cizincem? A když je vám navíc čtrnáct let…
V jindy klidné vesnici je nalezeno zohyzděné tělo včelaře Bedřicha Bláhy. Během vyšetřování vyjde najevo, že se zastřelil vlastní zbraní poté, co mu bylo diagnostikováno onkologické onemocnění. Případ se tedy jeví jako jasná sebevražda.
Ve své románové eseji Sinno popisuje zneužívání i následný soudní proces, které zasáhly její život, poznamenaly rodinné vztahy a ovlivnily atmosféru francouzského maloměsta.
Inspektorka Lottie Parkerová ve třetí knize z celosvětově velmi úspěšné detektivní série řeší další temný případ: Když policie najde starší ženu, zavražděnou v domě své dcery, vyšetřování připadne inspektorce a jejímu parťákovi detektivu Boydovi.
Sedmnáctiletá Lucy je nalezena ve svém pokoji brutálně zavražděná. Zdá se, že předchozího dne v domě proběhl divoký večírek. Bez vědomí rodičů, kteří jsou na dovolené...
Je konec května 1962 a bezděčného detektiva Otu Finka – v civilu soustružníka – namočí do dalšího případu vrchní z hospody na rozhraní Vinohrad a Žižkova.
Barva léta je poslední román, který Reinaldo Arenas napsal
před svou dobrovolnou smrtí v roce 1990. Velkoryse rozvržené
dílo je groteskní a parodickou alegorií autorova života i historie
jeho země.
Johnny má všechno, o čem by kluk jeho věku mohl snít. Na ragbyovém hřišti je pro svůj tým nepostradatelný. Má před sebou hvězdnou kariéru. Nic mu nestojí v cestě.
Svět postav blízkých i vzdálených, skutečných i smyšlených, živých i mrtvých, svět loutek a oživlých předmětů, který již dobře známe z románů Podobojí, Kukly, Théta, Město vidím…, Komedie, Vyvolávání, Točité věty a Ta blízkost, se tou uzavírá.
Satirický román s detektivními i psychologickými prvky vykresluje způsob uvažování mocných lidí, kteří se ve svém úsilí vždy soustředí především sami na sebe.