V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Mnohdy opomíjená stránka života slavných osobností českých dějin, panovníků i předních šlechticů a šlechtičen. Kdo z nich byl zadlužený až po uši, kdo naopak (nebo zároveň s tím) štědře půjčoval druhým?
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Leninova teze o tom, že bolševická revoluce musí zvítězit na celém světě, má jeden jediný důvod – z domnělého „ráje“ nesmí být kam utéct. A když přeměna celosvětového řádu nevyšla, musela vzniknout Berlínská zeď i železná opona.
Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.).
