Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem.
Americký autor, pobývající mj. i v Praze, procestoval Evropu a napsal jasnozřivý a varovný rozbor vztahů mezi státy EU a jejího vztahu k jiným státním a politickým celkům, zejména k Rusku.
První vydání Angelovy knihy spatřilo světlo světa v Londýně v roce 1763 a text byl francouzský. Domenico Angelo (1717–1802) byl jedním z nejvěhlasnějších mistrů šermu osmnáctého století a jeho kniha patří k nejproslulejším metodikám šermu všech dob.
Střední Evropa je nezávislou entitou, historicky ovlivněnou specifickým rozložením politických sil. Středoevropský region je zpravidla přehlížen pro svůj ekonomický a politický vývoj, jeho geopolitický a geostrategický význam je však nepopiratelný.
Kniha věnovaná Boleslavu II. (práce polské historičky Joanny Sobieśak) je tradiční biografií. Pro nedostatek informací o sledované osobě jsou představeny i dějiny daného období (druhá polovina 10. století), v prostoru českého státu a jeho okolí.
Kniha Historie o starých norských králích přináší komentovaný překlad kroniky prvního známého norského historika, mnicha Theodorika, který se v ní vrací k norským dějinám od dob krále Haralda Krásnovlasého († 930) po rok 1130.
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu.
Publikace obsahuje výběr autorových článků a komentářů od roku 1998, které jsou doplněny dosud nepublikovanými úvahami o aktuálních politických tématech.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
Hlavní část textu se věnuje samostatné Makedonii po roce 1991, vztahům mezi většinovými pravoslavnými Makedonci a početnou menšinou etnických Albánců muslimského vyznání.
Sborník přináší sedm příspěvků předních českých a německých historiků na téma Mnichov 1938 – Roberta Kvačka, Václava Kurala, Hanse Henninga Hahna, Evy Hahnové, Miloše Trapla, Ladislava Kudrny a Zdeňka Hazdry.
