Divoká sbírka fejetonů, která vás připraví o poslední zbytky nesebevědomí.
„Dívat se na svět očima padesátky je jako koukat do nedopité lahve vína,“ říká Lucie Šilhová.
Jak daleko je z Čečenska do Česka? Zdálo by se, že je to na druhém konci světa. Ale najednou jsou tanky od Grozného na Ukrajině. V dnešním světě už nic není příliš vzdálené.
Ani moderní doba nezapomíná na starší a často i pokleslé formy vyprávění - historky, fámy, apokryfy či bestiáře.
Josef Kroutvor se tomuto okrajovému žánru věnoval léta, sbíral, co zaslechl, co nalezl v novinách, a zbytek dopsal a vyfabuloval.
Kniha textů o umění od architekta a fotografa Milana Pitlacha, jednoho z exulantů, kteří po vpádu sovětských vojsk bloudili rozvráceným světem, je jeho posledním odkazem rodné zemi.
Alena Wagnerová se významnému žánru literární reportáže, kterému se dostává stále větší pozornosti, věnuje více než padesát let. Knižní výbor Literární reportáže nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018.
Jak se pozná „hodný“ a „zlý“ virus? Proč viry mutují, a můžeme to my, jejich lidští hostitelé, nějak ovlivnit? Jak to, že s počty nakažených se dlouho zdánlivě nic neděje, načež náhle a prudce vyskočí na několikanásobek?
Text knihy vznikal od března 2021 do března 2022. Pandemii covidu za ten rok vystřídala pandemie válečného šílenství po nevyprovokované agresi Ruska na Ukrajinu.
Eseje se zaobírají různými aspekty masové vizuální kultury v jejím překrývání a křížení s tradicemi výtvarné tvorby a s dalšími diskurzy myšlení, komunikace a reprezentace.