Ernst Hanfstaengl, navzdory dvoumetrovému vzrůstu přezdívaný Putzi („prcek“), se ve 20. letech stal Hitlerovým pianistou a důvěrníkem. Jeho život je dalším neuvěřitelným příběhem, který napsala druhá světová válka.
Vzájemná korespondence Henriho Pourrata a Jana Čepa je mimořádně cenným pramenným materiálem pro literární historii a pro zkoumání česko-francouzských kulturních styků.
Probouzeli jste se s myšlenkou, že patříte právě sem a nikam jinam… V nitru Afriky, odkud se kdysi do světa rozšířila káva i samo lidstvo, nalézá sotva třicetiletá dánská intelektuálka nový domov a brzy i jámu lvovou.
Autor vzpomíná na dětství syna českého otce a německé matky v předválečném pohraničí, pokračuje protektorátem a poválečnými zkušenostmi – ze studia, z vězení, z amnestie, z práce v továrně, z redakční činnosti a z mnoha dalších profesí.
Tři pohnuté kapitoly ze života „obyčejného člověka“, třikrát v krátké době vtaženého do víru historických událostí, v nichž nakonec nesehrál roli jen zcela obyčejnou.
Vstříc tomu nejúžasnějšímu dobrodružství!
Dva roky prázdnin. Tak bych shrnula období, kdy jsem měla to štěstí nasadit červený klobouček a prolétat svět křížem krážem. Vytvořit si ty nejkrásnější vzpomínky a na vlastní kůži se přesvědčit, že láska i hory (a pouště) přenáší.
Jessie je holka, kterou nechtěli. Holka s dramatickým osudem, který se nakonec povede proměnit, i když to je za cenu náročné práce lidí kolem ní a také samotné Jessie.