Tvrz pánů Janovských z Janovic jako by
přitahovala loupeživé rytíře a drsné válečníky. Když posledního z nich Petra Sudu
z Řenče zemské vojsko oblehlo, tvrz
dobylo a vypálilo. Tehdy se vrátila do
rukou Janoviců. Jenže krvavé prokletí
nezmizelo.
Jan Sokol z Lamberka a Hynek Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic se proslavili jako vynikající vojáci v průběhu moravských markraběcích válek. Byli to ale i loupeživí rytíři, pro které zemské právo příliš neznamenalo.
Po slavnostní přehlídce před samotnou panovnicí Marií Terezií se baron Franz von Trenck vydává se svými pandury na pochod do Slezska, kde stojí rakouské vojsko proti pruskému králi Fridrichovi II.
Třetí díl Kořisti a žoldu nás nejdříve zavede na vojenské tažení markraběte
Prokopa do Horních Uher, během kterého chtějí páni z Kunštátu vyřídit jisté
soukromé záležitosti. Hlavní část děje se však tentokrát odehrává na hradě
Holštejně.
Děj Ošetřovatelky z Osvětimi je inspirován dramatickým a tragickým osudem Orli Reichertové, statečné ženy, jež se bez ohledu na vlastní nebezpečí rozhodla postavit zlu.
Alžběta je o jedenatřicet let mladší než její císařský choť Karel IV., přesto se obává, že si ji manžel vyvolil nikoli z lásky, ale pouze z diplomatických důvodů, aby si naklonil své politické protivníky.