Slovo Buddhovo sestavené Nyánatilokou Mahátherou (1878 – 1957) je vůbec prvním v evropském jazyce sepsaným systematickým pojednáním Buddhova učení, které užívá vlastní slova Buddhova.
Kniha přináší výběr z tzv. pseudo-eckhartovské literatury. Předkládaný traktát O rození věčného Slova v duši svým odměřeným, ale zároveň uceleným způsobem syntetizuje Eckhartovo učení o rození Boha v duši.
„Otci jógy” Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra”. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách.
Dílo Alexandry David-Neelové (1868-1969), vynikající znalkyně tibetského náboženství a filozofie, je u nás už několik desetiletí známo z úspěšných vydání několika jejích prací.
Poselství Grálu přináší výklad souvislostí mezi člověkem a jemu neviditelným světem. Prostými slovy a přísně logickým sledem myšlenek vysvětluje podstatu mnoha jevů, s nimiž se každý ve svém životě setkává.
Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel.
Spanda gíta je dílo psané ve verších, podobnou formou jako předešlý titul Nejvyšší Skutečnost, vědomí Srdce. Zpěv samovolně vznikl při překladu písma Spanda kárika. Je vyjádřením radosti z uvědomění pravdy.