Otázka smrti je odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.
Kniha je pramenem poznání původního křesťansko-gnostického učení i vhodnou vstupní branou do problematiky srovnávacího náboženství a studia starověké filozofie.
Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel.
Práce na základě širokého srovnávání literárních textů a výtvarného umění 19. století předkládá portrét fenoménu romantické touhy (Sehnsucht) vztažené k cíli, který je vzdálený, zahalený, nedosažitelný či skrytý.
Kniha lží byla a zůstává jedním z Crowleyho nejpřístupnějších a současně nejmnohoznačnějších děl. Je nejen vhodným studijním materiálem pro každého zájemce o thelému a novodobou magii, ale i podnětným literárním dílem, které dokáže oslovit každého.
Magie v teorii a praxi je opus magnum světoznámého okultisty Aleistera Crowleyho, jehož příprava mu zabrala značnou část života a dnes se obecně považuje za jedno z nejdůležitějších pojednání o magii napsaných ve 20. století.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec.
