Středověk byl již minulostí. Šestnácté století přineslo do života českého království mnoho změn. Na trůn usedli první Habsburkové a nová doba vlila sebevědomí do žil celé společnosti – měšťanů, šlechty, duchovních i poddaných.
Kniha vycházející z unikátní sbírky Paměť národa přibližuje skrze svědectví pamětníků a jejich konfrontaci s historickými prameny moderní dějiny a podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu.
Konec třetí říše na jaře 1945 se vyznačoval nebývalým množstvím sebevražd. Hitler, Goebbels, Bormann, Himmler a později Göring – ti všichni spáchali sebevraždu.
Bitva na Bílé hoře zaměstnávala a zaměstnává generace historiků. Jedna z nejproslulejších a legendami nejvíc opředených událostí českých dějin je zkoumána ze všech stran a autoři přichází stále s novými poznatky a jejich interpretacemi.
O zapojení českých a slovenských letců do bojů první a druhé světové války už toho bylo napsáno mnoho. Nesrovnatelně méně je zmapována jejich účast ve střetech vedených nad územím Československa, zejména v dobách označovaných za mírové.
Příběh této jedinečné historické mystifikace začíná přesně tam, kde skončila předchozí kniha 1938 Věrni zůstaneme - tedy v noci 30.září, těsně předtím, než zazněly první výstřely války o Československo.
Deníky ideologa nacistické strany a státu (1893–1946), který se již velmi záhy stal jedním z nejradikálnějších antisemitů a až do samého konce aktivně podporoval nacistickou vyhlazovací politiku.
Zcela nová publikace pomocí map a doprovodných textů podává nový pohled na období studené války. Atlas ocení všichni zájemci o historii, politiku a pro školy bude moderním studijním materiálem k dějinám 2. poloviny 20. století.
Autor na základě rozsáhlého výzkumu v archivech několika zemí a komunikace s očitými svědky holokaustu předkládá drtivou zprávu o spletité cestě informací o táboru Auschwitz na Západ a o tom, jak na ně Západ reagoval, či přesněji řečeno nereagoval.
