Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout.
Milé děti, jsou dědečkové, a není jich jistě na světě málo, kteří se jednoho dne v minulosti probudí a mají zrovna čtyři roky. Zavolají na maminku a s hořkou rozkoší jí žalují: „Pluje loď, pluje loď na širém moři, je smutná, protože není doma.“
Environmentální básničky pro kluky i holky, mámy a táty, pro paní učitelky, a vůbec všechny, kterým není jedno, jak se žije na naší planetě. A, B, C, D, E... S humorem, nadhledem a pokaždé jiným písmenem, co se line celou básničkou.
