Vnitřní kritik je ta složka nás samých, kterou jsme v dětství vytvořili, aby nám pomohla adaptovat se na okolí a uchránila nás před studem a bolestí. Zvnitřnili jsme si ji mnohdy natolik, že už si její působení ani neuvědomujeme.
Příběh lidského těla brilantně osvětluje transformace, které přispěly ke klíčovým adaptacím těla: osvojení chůze po dvou; přechod na jinou než ovocnou stravu; opatřování potravy lovem a sběrem.
Rozhodujeme esteticky, ekonomicky, právně, morálně, politicky, takticky a strategicky, sociálně i nábožensky. Rozhodujeme v nejistých situacích. Rozhodovat se musíme snad v každém vědomém okamžiku života.
Aktivní imaginace nabízí velkolepé pole, mnohavrstevnatou příležitost k setkání osobního a kolektivního nevědomí. Obrazy mají schopnost vyprávět beze slov.
Svědectví zpoza přivřených dveří… Inspirací pro druhé je skutečný příběh. Třicet dva zpovědí z „druhé strany“. Třetí svazek volné trilogie Arteterapie a sebezkušenost.