Kniha zkoumá, co zůstává živé a inspirativní jak v Masarykově koncepci, tak v polemikách Masarykových interpretů a kritiků, nebo v současném liberálním, republikánském, deliberativním i reprezentativním diskurzu.
Rodina je prvním a nejčastějším prostředím, kde se setkáváme s dalšími lidmi, protože člověk je zoon politikon, tvor společenský, jak řekl Aristoteles. Zdálo by se, že v rodině si etiketu nemusíme příliš hlídat. Opak je pravdou.
