Pohled na Kristův kříž by v nás neměl vyvolávat strach, úzkost ani depresi. Kupodivu nepřináší smrt, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale rozhojňuje život. Proto v něm otcové církve viděli „strom života“.
Kniha přibližuje jádro poselství mladé karmelitky, jež zemřela ve věku pouhých 24 let v roce 1897 a kterou papež Jan Pavel II. prohlásil o sto let později za učitelku církve.
Možná by došlo k tomu nejhoršímu, kdyby jednoho večera chudý švec neobdržel místo peněz za opravu střevíců od neznámého starce místo peněz útlý svitek papírů.
Postupující šediny i tvůrčí přetlak mi velí, abych se podělil o svou léty nastřádanou, zkušenostmi vytříbenou moudrost již třetím, aktualizovaným vydáním mé nesmrtelné brožurky.
Jaké máme možnosti vymanit se z kolektivního koloběhu našich opakujících se problémů? Jaká je podstata veškerého bytí? Jak můžeme dosáhnout hojnosti, svobody, míru a lásky?
V textu nalezneme otázky: jak naše synodalita souvisí s odvahou hovořit o Rupnikovi; co to je eschatologie; zda je Bůh zastíněn naší prací pro něho; proč oslovujeme Boha osobním jménem Ježíš; naše zralost v očekávání Ježíšova Druhého příchodu; ...