Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o dlouhodobé studium původních archivních pramenů.
Rytíři nebojovali jen o vlastní existenci, ale i o budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v mešity a ti křesťané, kteří přežijí a nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.
Přehledně a čtivě zpracovaný přehled českých dějin v 17. a první polovině 18. století se snaží o vyvážený pohled na pobělohorskou dobu, schematicky nazývanou dobou temna.
Historie medicíny může připomínat kabinet kuriozit. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit.
Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.).
Smrtelně nebezpečné ženy a jejich krvavé stopy v historii. Zločin má i ženskou tvář – a nikdo to neví lépe než Lucie Bechynková, zločinožroutka a spoluzakladatelka oceňovaného podcastu Opravdové zločiny.