Nejprodávanější knihy nebo omalovánky - leden 2026
světové dějiny

První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.

Na fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena dávná podoba Českého Krumlova, jeho pitoreskních uliček i obyvatel v závěru 19. a v první polovině 20. století. Kniha obsahuje více než 400 fotografií z let 1860–2018.

Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci...

Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.

Na bojišti u Rozvadova je zachován početný a unikátní soubor raně novověkých polních opevnění, který nemá v českých zemích obdoby.

Předkládaná publikace představuje působení vojenské duchovní služby od nejstarších dob do roku 1919 a chce čtenáře seznámit s významnými postavami vojenského kléru a jejich prací v jednotlivých časových periodách.

V publikaci jsou poutavě s využitím dochovaných pramenů zachyceny příčiny a průběh povstání i osud vůdců „rebelie“. Je zde doložena důležitá úloha písařů a také vrhání kostek, které bylo součástí barokního rituálu „divadla smrti“

Kniha přibližuje neznámou kapitolu ze života slavného neurologa, psychologa a zakladatele psychoanalýzy, který roku 1886 prodělal jako vrchní vojenský lékař v záloze měsíční „cvičení ve zbrani“ u štábu c.k.zeměbraneckého pěchotního praporu v Olomouci

Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Reportér Witold Szabłowski hovořil s pamětníky tragických událostí přesahujících svou brutalitou naši představivost...