Kniha vrchních písařů (Š'-ťi) je základním dílem čínské historiografie. Hovoří o Číně od mytických prvopočátků až po stabilizaci sjednocené říše za císaře Wua dynastie Chan (vládl 140-87 př. n. l) a utváří obraz čínské civilizace.
Dějiny Afghánistánu podrobně mapují historii této malé a chudé země, ukryté ve vysokých horách Hindúkuše, jež se stala moderním nezávislým státem až v polovině osmnáctého století.
Druhý svazek edice je zasvěcen dějinám Číny, které svou více než 4 000 let dlouhou kontinuitou a svébytnou civilizací představují ojedinělý světový fenomén.
Kniha načrtává hlavní linie vývoje japonské civilizace od vzestupu císařského dvora, přes středověk s dominující vojenskou vrstvou, složitou moderní dobu s četnými zvraty až po současnost.
Přední znalec problematiky tohoto regionu, orientalista doc. J. Marek se ujal vylíčení pohnutých dějin této hornaté země, která vždy žárlivě střežila svou samostatnost od dob starověku po současnost.