S přibývajícím věkem se ženě stane několik věcí – začne zapomínat, hůř vidí, hůř slyší, hůř… no, raději pojďme od toho. Můžeme nad tím lomit rukama a usedavě plakat, ale to budeme akorát ještě hůř vypadat.
Příběhy na motivy lidového vyprávění z dávných dob Šumavy vám mimo jiné prozradí, co tropil nebezpečný Klepálek, kdo zneužil dar Lesní matky nebo co má na svědomí Morová bába.
Každá knížka Vráti Brabence vypadá úplně jinak. Tuhle mu ilustrovala Jana Jonáková.
Ke svým 81 narozeninám si daroval další bezvadnou sbírku glos, vtípků a mudrování s názvem Šplouchá na maják.
Zimní příběh o dvou šikovných dětech, které si dokáží samy poradit, když kmotřínek, který se o ně stará, nečekaně onemocní, protože mu došel česnek, a musí do nemocnice.
Když se vznětlivému šlechtici narodí místo syna dcera, je jeho choť nucena vydávat holčičku za chlapce, aby ji i s dítětem nezapudil. Poté, co Antonia dospěje, její pravá identita vyjde najevo.
Pro spisovatele a dramatika Pavla Kohouta psát znamená žít. A tak celý život střádá, promýšlí, přetváří a klade na papír nejrůznější příběhy, z nichž se rodí jednou romány, jindy divadelní hry, jindy třeba jen novinové povídky.
Je to jednoduché. Z umělého lidského vajíčka a umělé spermie nemůže vzniknout nic jiného než umělý člověk. Ovšem je to ještě vůbec člověk? Anebo co vlastně? Android? Mutant? Zvíře? Umělá inteligence na biologickém základu?