Nejprodávanější knihy nebo omalovánky - říjen 2026
eseje, úvahy, publicistika

Třicet tři snadno srozumitelných kapitol zásadních souvislostí o době, ve které žijeme. I když je každá kapitola sama o sobě znepokojivá, hrozivě působí až všechny společně. Je téměř jisté, že kniha bude záhy označena za konspirační…

Tři drobné knížky dávají nahlédnout do duše velkých osobností, které se nespokojily se stavem věcí veřejných. O čem tito mužové přemýšleli, když zrovna nestáli na jevištích dějin a nesepisovali odborné traktáty?

Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu.

Soubor padesáti esejů s podtitulem „Lidé v roce 2022“ nápadem a strukturou volně navazuje na předešlou knížku Chlap kousl psa (2021). Společným tématem je mapovat „mozaiky lidské nátury, jak ji skládají špičkové vědecké časopisy“.

Charles Duits v této knize zkoumá své zkušenosti s peyotlem a zdůrazňuje význam jazyka pro utváření našeho vztahu ke světu. Soubor esejí uzavírají dvě krátké povídky, které se snaží přiblížit jinakost vztahu ke světu odhaleným peyotlem.

Na podzim roku 1977, po dramatických událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, ...

Knížka Co se vyjevuje s podtitulem Eseje o Adrieně Šimotové zahrnuje pět esejů Daniely Hodrové (Vyjevování a vytrácení, Blízké vzdálené věci, Nohy, Torzo – k poetice neúplnosti a Sňaté tváře).

Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.

Co je smyslem našeho života? Je důležitější cíl anebo cesta k němu? Dělá nás bohatství šťastnějšími? Kniha brněnského genetika Eduarda Kejnovského nabízí zamyšlení nad otázkami, které si během života klade každý.

„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje.