Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu.
V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
Někdejší národně demokratický poslanec a publicista dr. Vlastimil Klíma (1898–1987) podává memoárové svědectví o své činnosti v českém protinacistickém odboji za druhé světové války a o svých odbojových spolupracovnících.
„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.
Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.
Přínosný, přitom však velmi čtivý a výstižný portrét jednoho z nejkontroverznějších panovníků středověku římsko-německého císaře a sicilského krále Fridricha II.
