Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.
Dlouho očekávané druhé vydání knihy Jindřicha Chalupeckého (1910-1990) o čtyřech klíčových osobnostech české literatury dvacátého století: Richardu Weinerovi, Jakubu Demlovi, Ladislavu Klímovi a Jaroslavu Haškovi.
Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora, jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku.
Tato česko-anglická publikace sleduje nejen díla dokončená, ale i drobné skladby z mládí, skladby zamýšlené, dubiosa, Sukova
zpracování děl jiných autorů a jeho revize Dvořákových kompozic.
Ve svém již čtvrtém svazku, týkajícím se oblasti severní části Vysočiny, hlavně okolí Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou, autorka s trpělivostí detektiva sbírá nová fakta a souvislosti o osobnostech, které měly a mají k tomuto kraji vztah.
Malířské a kreslířské dílo Vlasty Vostřebalové Fischerové (1898-1963) bylo omezeno necelými dvaceti lety aktivní tvůrčí činnosti, ale na české meziválečné scéně patřilo k nejosobitějším projevům „nových realismů“.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
Po předcházejících publikacích Kraj věčných návratů a Kraj návratů a setkání, přichází Věra Rudolfová s příběhy dalších osobností, spojených s uměleckým a kulturním děním v severní části Vysočiny.
Kdo je Pybrac? Zřejmě Guy du Faur, pán z Pibrac, francouzský básník a diplomat, který žil v letech 1529-84 a jehož šlechtický přídomek se někdy psal v podobě, jakou zvolil Louys.
