Román je inspirovaný osudem Hedy Müllerové, autorčiny německé praprababičky, jejíž rodina v květnu 1945 prošla děsivou zkušeností s nechvalně proslulým internačním táborem pro Němce v Nových Hodolanech, přezdívaným Hodolanské peklo.
Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístěni ruští vojáci. Nemá je ráda a obává se jich, ale se svým osobním životem mladé manželky a matky je spokojená.
Nastaly těžké časy – zemi Hochů od Bobří řeky obsadil Nepřítel, který šíří strach a zakazuje různé spolky. Rikitan ale navzdory všemu pokračuje v činnosti a svému oddílu představí nových třináct bobříků pro ušlechtilý život.
Mezi stromy číhá zlo… Před dvaceti lety v hlubokých lesích Orlických hor beze stopy zmizel jeho nejlepší kamarád. Teď se investigativní novinář Petr vrací do rodné vesnice, aby se vyrovnal s rozvodem a dal dohromady dům, který zdědil po matce.
Hlavní hrdina románu, stárnoucí literát a překladatel Kryštof, se znenadání a vlastně proti své vůli ocitá na životní křižovatce. Počínající pandemie přitom proměňuje svět, jak jej znal, a zpřítomňuje možnost jeho konce...
V polích nedaleko obce Lipová jsou objeveny lidské ostatky. S největší pravděpodobností patří jednomu z pohřešovaných dětí, které zde během uplynulých let beze stopy zmizely.
Pan Tadeáš z Příhraz je povolán samotným Václavem II., aby se dostavil na hrad v Sadské. Vydává se tedy na cestu, na níž ho doprovází jeho sluha Vítek, zatímco velitel hradní posádky Jozífek zůstává na panství, aby ho chránil před řáděním lapků.