Jan Kepler (1571–1630) je všeobecně znám především jako
astronom, jenž sehrál nejdůležitější úlohu ve vědecké revoluci přelomu 16. a 17. století. Proslavil se svými objevy ohledně
pohybu planet...
Kronika s názvem Gesta Hamburgensis ecclesiae pontificum,
tj. Činy biskupů hamburského kostela, je pokládána za zásadní pramen k dějinám severní Evropy v 8.–11. století.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Jedna z nejvlivnějších knih věnovaných dějinám první světové války. Autor se v ní zamýšlí nad sociokulturními aspekty Velké války, jež podle jeho názoru vedly ke zrození nového moderního světa.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Průběh Leninovy cesty z curyšského exilu přes válkou rozvrácené Německo na sever k hranicím Laponska až po závěrečné nadšené uvítání revolučními davy na Finském nádraží v Petrohradu.
Pátek 1. září 1939: sedmnáctiletý Richard Freiherr von Rosen poslouchá v rádiu Hitlerův projev v Reichstagu o útoku na Polsko. Není válkou nijak nadšený, ale jako mnoho jeho vrstevníků jej naplňuje pocit povinnosti a touha osvědčit se.
Kniha čtenářům představuje jedno období z historie pardubického regionu – období tzv. normalizace, tedy 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se přitom na oblast politiky, kultury a především médií, která jsou stěžejním tématem knihy.