Nejprodávanější tituly - únor 2026
periodika

Čtvrtletník pro filmovou a televizní kulturu.

Čtvrtletník pro filmovou a televizní kulturu.

Poslední číslo Filmu a doby roku 2023 přináší různorodý pohled na dílo argentinské režisérky Laury Citarelly, jejíž poslední film Trenque Luaquen slaví úspěchy po celém světě (bohužel kromě České republiky).

Další číslo časopisu ve standardním provedení.

Další číslo časopisu ve standardním provedení.

Další číslo časopisu ve standardním provedení.

Další číslo časopisu ve standardním provedení.

Čtvrtletník pro filmovou a televizní kulturu.

Hlavním tématem tohoto čísla revue Paměť a dějiny je 55. výročí osudových událostí roku 1968 a zejména srpnové okupace Československa.

Další číslo časopisu ve standardním provedení.

Další číslo časopisu ve standardním provedení.

Další číslo časopisu ve standardním provedení.

První číslo revue Paměť a dějiny v roce 2022 se zabývá různými aspekty české zkušenosti s nacistickou okupací. V každé z tematických sekcí – okupace, odboj, osvobození – přináší materiály, které otevírají pozapomenutá nebo málo známá témata.

Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností,...

Surrealismus-Psychoanalýza-Antropologie-Příčné vědy. Téma čísla:Práce, Lenost & Svátek

Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.

Aktuální číslo revue Paměť a dějiny vychází při příležitosti stého výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se především různým aspektům působení skryté církve v Československu v době vlády komunistů.

Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.

Kulturně historická revue.

V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.