Nejprodávanější knihy nebo omalovánky - březen 2026
umění

V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost.

Výtvarné umění je plné zákulisních bojů. Tvůrce se neproslaví jen díky svému talentu, píli, fantazii, zvládnutému řemeslu, vizi nebo zásluhou neotřelých nápadů. Kromě toho musí být šikovným obchodníkem či ještě lépe – reklamním agentem sebe sama.

Zásevat neklid – antologie textů byla vydána u příležitosti třetího ročníku bienále Ve věci umění. Antologie obsahuje nově vzniklé i znovu publikované eseje, rozhovory, básně a umělecké příspěvky a propojuje dvě kurátorské linie bienále.

Kniha představuje všechny hlavní ankety, které proběhly v prostředí surrealisticky orientovaných tvůrců sdružených kolem osobnosti básníka a teoretika Vratislava Effenbergera (1923–1986).

Výtvarný kritik Jan H. Vitvar zve čtenáře na zábavnou a dobrodružnou cestu po dějinách vizuální kultury, která ukazuje, že naše chápání umění mnohdy vede přes fatální nepochopení.

Kniha je souborem devatenácti esejů zaměřených nejen na oblast čínského umění, zejména krajinomalbu, ale i na jiná specifická témata tohoto asijského národa.

Fotografie jako bytostně hraniční fenomén osciluje na hranici pomíjivého a trvalého, dynamického a statického, zjevného a skrytého, vědy a magie, pravdy a fikce, dokumentu a monumentu, informace a věci.

Přelom století je fascinující epochou, během které se z metropole na Dunaji stává centrum umělecké moderny. Dominujícími uměleckými styly jsou historismus, secese a expresionismus, které po sobě následují v rychlém sledu.

Monografie „Hugo Haas a jeho (americké) filmy“ vychází z disertační práce Milana Haina, absolventa filmové vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jeho práce těží z pečlivého studia dosud neprobádaných pramenů z amerických a evropských archivů.

Úspěšná edice Slavné vily, překročila hranice Čech, Moravy a Slezska. Po Slavných vilách Slovenska zamířila do Slovinska. Do země slavných architektů - Jože Plečnika (u nás známého architekta Pražského hradu a tvůrce kostela Nejsvětějšího Srdce Páně).