Nejprodávanější tituly - březen 2026
světové dějiny

Boj o alpskou kótu Doss Alto, při němž tři legionářské roty odrazily v září 1918 výpad rakousko-uherského úderného polopraporu, se v meziválečném Československu stal legendou.

Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.

Kniha popisuje faktické osudy, zahrnující prožitky, myšlenky, postoje, (někdy filozofující) názory, lásky, koníčky a i smrt, skoro čtyř generací s židovstvem spřízněných Čechů, nezapletených ve spolupráci ani s nacistickou, ani komunistickou mocí.

Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů.

Publikace vznikla u příležitosti 25. výročí "tahu" občanů NDR přes pražskou ambasádu Spolkové republiky Německo za svobodou na západ.

Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.

První číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno rozhlasu. Zatímco Ondřej Koutek představuje československé vysílání z Londýna během druhé světové války, Jiří Křesťan se zabývá válečným vysíláním ze Sovětského svazu.

Další Nové číslo revue Paměť a dějiny je věnováno především 25. výročí sametové revoluce v Československu a pádu komunistických režimů v Evropě.

Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje.