U nás již dobře známá a oblíbená francouzská autorka Delphine de Vigan ve svém zatím posledním díle Vděk navazuje na předchozí knihu Pouta v jakési zamýšlené volné trilogii věnované různým aspektům mezilidských vztahů.
Odkud pramení hněv, který se šíří od Brazílie po Indii, od USA po Rusko, překračuje hranice náboženství i kultur a je rozšířen mezi chudými i bohatšími? Jaká logika vede k volbám autoritářů a politickému násilí?
Příběh začíná tam, kde Frank Herbert ukončil Spasitele Duny. Jessica, matka císaře Paula Atreida se vrací na pouštní planetu Dunu, aby se zúčastnila pohřbu svého syna.
Steward je beta, tedy klon. Jeho vzpomínky však mají patnáct
let zpoždění, protože si jeho alfa nenechal provést mozkový
sken. Jenže za tu dobu se svět proměnil od základů.
Běsnící sněhová bouře skoro úplně odřízne Cherringham od okolního světa. V místním pečovatelském domě zároveň eskaluje řada problémů. Jeden z pacientů jej z neznámých důvodů uprostřed vánice opustí.
V městečku Scarborough se na pláži objeví mrtvé tělo syna místního obchodníka s ojetými vozy. Vyšetřování se ujme seržantka Becca Shawcross a inspektor Tom Raven, který do Yorkshiru přijel z Londýna na pohřeb otce.
Poetická autobiografie Všechno bychom si řekli je úplně jiná než předcházející tituly berlínské spisovatelky Judith Hermannové. Je to její dosud nejosobnější kniha, uhrančivě otevřená zpoveď.
Další bravurní příběh od královny rodinných psychothrillerů. Z městečka Stanhope doslova sálá klid a bezpečí. Než se ztratí devítiletá Avery, dcera místního bezúhonného lékaře.