Cílem první monografie Jindřicha Štyrského (1899–1942) je představit jej jako všestrannou osobnost, jejíž vklad do evropského meziválečného umění byl mimořádný.
Publikace věnovaná české karikatuře první půle 20. století a jejím vazbám na ostatní dobovou výtvarnou tvorbu doprovází stejnojmennou výstavu pořádanou Galerií hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií v Praze.
K výstavě „Pražské ghetto v obrazech“ byl vydán stejnojmenný katalog, který ukazuje zájem předních pražských umělců o motivy pražského Židovského Města od konce 18. do počátku 20. století.
Alexander Brandejs byl mecenášem a přítelem předních českých umělců tzv. generace Národního divadla. Adolf Wiesner byl žákem V. Hynaise a jedním ze zakladatelů „Spolku výtvarných umělců Mánes“ a uměleckého měsíčníku české moderny „Volné směry“.
