Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
Příběh o tom, že vánoční přání mohou být zdánlivě obyčejná. A že to, co je pro nás nejdůležitější, mnohdy máme na dosah ruky a každý den vedle sebe. Jen si to uvědomit.
Dům, do kterého se Dalila s rodiči nastěhovala, vypadá až na výtah úplně obyčejně. Zdviž totiž mezi patry neustále obíhá a cestující musí do jedoucích kabinek naskočit a pak zase při výstupu vyskočit.
Je velký rozdíl v obsahu slova „poznávání“ a „poznání“. Jedno směřuje ke vzdělanosti, druhé k moudrosti.
Příběh vede čtenáře cestou k poznání. Hlavní postavou je možná středoškolská učitelka, ale možná je to muž, se kterým se náhodně setkala.
