Zpívat bříze je lyrickým příběhem kontrastů. Mládí a stáří, naivity a cynismu, příliš velké snahy a přílišné pasivity. Ale hlavně je příběhem o naději a léčivé síle přírody, o setkání, které dokáže změnit pohled na minulost i budoucnost.
Teprve poznamenaná mysl probouzí všechny zapomenuté síly. Její nejhorší osobní strachy se zhmotní v podobě životu nebezpečných démonů. Je to jako otevřít bránu. Nikdo neví, kdo a co za ní čeká.
Žít na hradě ještě neznamená být hradním pánem. Žijí tam i pasáčci vepřů, krav, ovcí, koňáci… Všechna tato povolání si mohl Marek, otloukaný a v blátě žijící levoboček pána Blahuty z Homberka, vyzkoušet. Přezdívají mu hanlivě Bastard.
V knize Bohumil Hrabal neidylický vychází vůbec poprvé kompletní přepis hovorů Bohumila Hrabala z adventních setkání na evangelické faře v Libici nad Cidlinou z první poloviny osmdesátých let.
Nela Bártová sedí jako štěnice na zdi a poslouchá songy, milence i debily, sbírá cesty i autentické promluvy, loví poznámky, fráze, urážky, místa i lidi a hněte z nich granáty, které v rauši háže na stránku dřív, než stačí vybuchnout.
