Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...
Během jednoho dne ve starověkém městě Théby, dnešním Luxoru, prožijeme příběhy 24 lidí různých společenských vrstev – od krále po pekaře, od kněžky po rybáře, od vojáka po porodní asistentku...
Dcera uherského krále Alžběta se provdá za Bedřicha, budoucího českého knížete. Manželství je pro ni zklamáním a po prohrané bitvě o český trůn je navíc odsouzena k vyhnanství.
Období normalizace, která v Československu nastoupila po srpnu 1968 a okupaci země vojsky Varšavské smlouvy, představuje důležité, ale zároveň nejednoznačné a kontroverzní období moderních dějin.
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.