Kniha s poutavými barevnými ilustracemi vypráví o nesmírně zajímavých, avšak mnohdy málo známých cestách odvážných mužů a žen, kteří se vydali i na opačný konec zeměkoule, aby pronikli do tajů exotických kultur a jazyků.
Kniha podává první ucelený přehled o průběhu květnových dnů roku 1945 v oblasti Chebska, Sokolovska a části Karlovarska. Autoři využili americké a německé archivní materiály, aby podali co nejpřesnější obraz konce války v tomto kraji.
Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...
Východní Evropa možná nikdy neexistovala. Je to spíše označení území, jemuž Západ moc nerozumí, případně zkratka pro příliš složitou a komplexní minulost. Každý proto z východní Evropy svým způsobem uniká...
Tvarůžkova kniha Šerm šavlí z roku 1910, jejíž reprint vydáváme po 115 letech, je dodnes ceněnou metodikou šermu sportovní šavlí, zvláště mezi zájemci o evropská bojová umění a klasický šerm.
Během jednoho dne ve starověkém městě Théby, dnešním Luxoru, prožijeme příběhy 24 lidí různých společenských vrstev – od krále po pekaře, od kněžky po rybáře, od vojáka po porodní asistentku...
Dcera uherského krále Alžběta se provdá za Bedřicha, budoucího českého knížete. Manželství je pro ni zklamáním a po prohrané bitvě o český trůn je navíc odsouzena k vyhnanství.
Období normalizace, která v Československu nastoupila po srpnu 1968 a okupaci země vojsky Varšavské smlouvy, představuje důležité, ale zároveň nejednoznačné a kontroverzní období moderních dějin.
První věrohodná zpráva o českém státu se váže k roku 895 a týká se právě cesty – cesty českého vládce Spytihněva I. z Prahy do Řezna. V následujícím tisíciletí vykonali čeští panovníci stovky cest. Nucená plavba posledního českého panovníka Karla na
Lidská společnost tvoří své dějiny od nepaměti. Historie slouží k poučení a k poznání naší současné kultury. Kniha Co je nového v historii představuje aktuální směry a myšlenkové tendence v historiografii.
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
