Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu.
Jedenáct žen, jedenáct životů, 192 stran příběhů a jejich analýzy, 466 fotografií. Jedno úmrtí a dvě zmizelé ženy. Jak se tyto ženy dívají na svět kolem sebe, jak vidí nás a společnost?
Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013–2016.
Publikace je souborem esejí, které se postupně věnují jednotlivým aspektům vztahu textu a obrazu. Mitchell rozebírá reprezentace obrazové i verbální, souvislosti obrazu a jazyka, a to vše dokládá na velmi široké škále praktických ukázek.
Ve vztahu k tradici, k právě končícím či dávno minulým obdobím a jejich uměleckým postupům a konvencím, se definuje fakticky každý nastupující umělecký proud. Tradice v původním slova smyslu představuje to, co je předávané a přejímané.
Kniha vznikla jako pečlivě komponovaný výběr medailonů a črt věnovaných osobnostem či místům, k nimž autor má nebo měl bližší vztah, i drobnějších textů o jednotlivých obrazech či sochách, a textů příležitostných.
Zahrada je část přírody — krajiny —, upravená člověkem pro jeho blaho a užitek jeho blízkých. Je vymezená nejen prostorově, ale i duchovně, geniem loci. V zahradách, které se blíží té rajské, je dána volnost stromům, místo květinám, ...
Středověký japonský herec, dramatik a divadelní principál Zeami Motokijo sepsal během první třetiny 15. století řadu traktátů týkajících se herecké práce v divadle nó a hodnocení estetických kvalit představení.
Kniha přináší barvitý obraz hlavního města Království českého v období vrcholící gotické kultury a umění na pozadí historických souvislostí, které se staly pro Prahu za vlády Karla IV. (1347 –1378) mimořádně příznivými.
