Nejprodávanější tituly - květen 2026
umění a architektura

Cesta předurčena osudem / Květa a Jitka Válovy vznikla jako doprovodná publikace k stejnojmenné výstavě konané v GASK – Galerii Středočeského kraje u příležitosti 100. výročí narození autorek.

V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.

V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.

Jen málo osobností historie módy o sobě může tvrdit, že jsou stejně vlivní, jako byla Coco Chanel.

Rudo Prekop několik let fotografuje studiové portréty osobností, které se v naší společnosti významnou měrou zasloužily o kvalitativní posun kulturní, společenský, mentální, mravní a obecně lidský. Spolu s knihou se připravuje také putovní výstava.

Kniha Zdeňka Hudce je vůbec první odbornou monografií věnovanou dílu zřejmě nejznámějšího nizozemského filmaře Paula Verhoevena, režiséra nemilosrdně otevřených společenskokritických snímků Turecký med či Sprej na vlasy.

Reprezentativní publikace historika umění Karla Holuba představuje Giacomo Girolamo Casanovu jako složitou osobnost, která svým životem a literárním dílem podala osobité svědectví o společenském a politickém životě v 18. století.

První anglickojazyčná biografie Bertolta Brechta (1898–1956) vykresluje pohled na jednu z nejkontroverznějších kulturních osobností 20. století.

Kniha vznikla jako pečlivě komponovaný výběr medailonů a črt věnovaných osobnostem či místům, k nimž autor má nebo měl bližší vztah, i drobnějších textů o jednotlivých obrazech či sochách, a textů příležitostných.

Výpravná umělecká monografie Félicien Rops: enfant terrible dekadence je první původní českou monografií věnovanou životu a tvorbě jednoho z hlavních představitelů evropské výtvarné dekadence a symbolismu, která ho zasazuje do kontextu těchto hnutí.

Novinářka Alena Wagnerová se po téměř 70 letech vydala po stopách Jiřího Weila, aby zachytila proměnu místa v čase.

Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.

Kniha přibližuje historii, poetiku a prostřednictvím rozhovorů a vzpomínek také jednotlivé členy skupiny UB12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění (V. Boštík, J. John, St. Kolíbal, A. Šimotová a další).