Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků.
Věděli jste, že Vikingové se dostali k moci díky katastrofální neúrodě? Že za změnu režimu v Bagdádu v 11. století mohl propad cen bavlny, který způsobily neobvyklé klimatické podmínky?
Proč chceš to, co chceš? Co ovlivňuje tvé motivace, touhy a potěšení? Jedním z hlavních vyjednavačů v mozku, který se podílí na rozhodování o tom, co považujeme za důležité, je neuropřenašeč dopamin.
Existuje obrovská třída věcí, které věda dosud téměř zcela
opomíjela. Jsou klíčové pro pochopení fyzické reality jak v každodenním životě, tak na úrovni jevů, jimiž se zabývá fyzika.
Ve svém jednoduchém průvodci pro všechny, kdo zažívají ochromení z čísel, William Hartston jasně a s humorem vysvětluje, jak bezpečně projít minovým polem matematiky, která nás obklopuje.
Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka.
Chcete svého mazlíčka naučit běhat slalom, dát pac, vychovat k čistotnosti, zbavit strachu ze stříhání drápků? S klikrem se vám to podaří i u králíků, morčat, krys a spol.!
Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace.
