Velmi podrobný plzeňský místopis, který volně navazuje na Plzeňsko-český slovník. Několik stovek hesel vysvětlí, proč se jednotlivé plzeňské lokality tak jmenují a kde leží.
Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu.
V knize Pražská kuchyně běžná i sváteční Pavel Růt představuje znovu své rozsáhlé znalosti pražských dějin a jejich nejrůznějších aspektů. Nevšední pohled na to, jak se od roku 1800 dodneška poměrně radikálně měnila kuchyně, jak co se vybavení týká.
Chci se s vámi podělit o moje postřehy z toulek po Sušici a jejím kouzelném okolí, města, které mě přijalo před mnoha lety za svého občana.
Od dětství jsem byla zvyklá brouzdat se pěšinkami porostlými mechem, prochodit nespočet cestiček.
Domovní znamení patří k Praze odedávna. Dotvářejí její neopakovatelnou atmosféru, která by bez nich byla o poznání chudší. Třebaže už neslouží k orientaci ve spletitých uličkách prastarého města, pořád ještě k nám promlouvají jejich symboly a příběhy.
Publikace zachycuje vývoj opevňování Prahy od jeho počátků (ještě před vlastním založením města), spočívajících v existenci řady hradišť přes vznik obou pražských hradů a následný vznik jednotlivých pražských měst.
