Zpracování a zhodnocení výjimečné umělecké osobnosti Erwina Müllera napomůže k pochopení vývoje německočeského výtvarného umění a k zařazení meziválečné liberecké scény do kontextu středoevropské malby sledovaného období.
Autoři textu věnují pozornost především Kupkově práci pro ilustrovaný tisk, proto je kniha doplněna Michelem Dixmierem o medailony jednotlivých revuí, do nichž Kupka přispíval.
Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.
Monografie postihuje mnohovrstevnatý a mnohostranný vývoj českého moderního umění v období, kdy byl poznamenán nebývalým tvůrčím kvasem na přelomu 19. a 20. století.
Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Hlavní téma tvorby českého výtvarníka Daniela Pešty (nar. 1959) je staré jako lidstvo samo - složitost a absurdita lidského údělu a osamocení uvnitř lidské společnosti - vyjádřené je však výtvarnými prostředky 21. století.
