Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.
Zápisky jsou psány literárně filozofickou formou a překračují žánry traktátů, krátkých próz a básní, zdaleka nejsou svou povahou pouhými aforismy, nýbrž je lze číst jako partituru díla uzavřené struktury.
Knižní debut Pavla Zajíčka (1988), který se zabývá autentickým prvoválečným deníkem svého pradědečka Karla Kytlici a při pátrání po něm počne pátrat i po sobě.
Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.
V knize se potkáte s tématy známými z denní publicistiky, jako je například dobrovolný odchod ze života, cit pro spravedlnost, touha po rovnosti, vlastenectví v současném světě, vliv neomarxismu, vyrovnávání se s minulostí i s budoucností.
Na půl cesty mezi autorským esejem a odbornou studií, Ouředníkova nová kniha čerpá látku stejně dobře z literatury jako z historie, filosofie či antropologie.
Závěrečný svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je výběrem úvah, které pronášel Jiří Suchý v rozhlase, později v časopise, ještě později opět v rozhlase a nakonec i v denním tisku.
První ze dvou svazků, soustřeďujících Seifertovu publicistiku, která se zde vůbec poprvé dočkala knižního vydání. Kniha přináší nové poznání Seifertovy osobnosti básnické i lidské a zároveň je jakýmsi osobitým komentářem k období první republiky.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.