Je to próza vně syžetu, montáže úvah, zárodků příběhů, aktuálních dobových komentářů a polemik, zážitků z četby, asociací, anekdot. Vyznačuje se střídáním rovin, „vysokého“ a „nízkého“, střídáním konstrukcí s asociačním uvolněním.
Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil.
Komiksová detektivka z divadelního prostředí, kde není nouze o podezřelé. Hlavní hrdinka, divadelní kritička Dita Oulibská, má tak trochu styl slečny Marplové.
Gustave Doré, francouzský malíř a grafik 19. století, dosáhl nejvýraznějšího úspěchu právě ilustracemi k Bibli. Toto dílo se stalo inspirací jednomu z nejzajímavějších současných švédských spisovatelů Torgnymu Lindgrenovi (1938).
Kromě bolestných otázek viny,odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědkynetradičního vztahu matky a dcery.