Můj otec byl zahradníkem. Nyní je zahradou.
Příběh otce, syna a posledního úsvitu – milosrdného a nelítostného zároveň.
„Tato kniha nemá jednoduchý žánr,“ píše Georgi Gospodinov, „musí si ho vynalézt sama. Stejně
jako smrt nemá žánr. Jako život...
Všechny domy uchovávají historii těch, kteří v nich žijí. Tenhle stojí na kraji zapadlé španělské vesnice a jeho stěny vyprávějí o hlasech, jež se ozývají pod postelí, a o zmizeních, která se možná nikdy nevysvětlí. Sousedé se obou obyvatelek straní.
Poppy už přežila ledacos, ale bitva, kterou bojuje po boku Casteela a dalších spojenců, teprve začíná. Bohové se probouzejí po celém Iliseeu i v říši smrtelníků a připravují se na nadcházející válku.
Čtyři ženské osudy, jedno téma. Bez nadsázky téma budoucnosti lidstva. Autorka nestaví přirozenou lidskou touhu mít děti proti vědeckým poznatkům, klade všechny argumenty vedle sebe. Otázek, které v knize zaznívají, se po přečtení hned tak nezbavíme.
Ostrůvky táhnoucí se na míle daleko na sever od skotské pevniny jsou malebné, ale často bičované větry a nejrůznějším nečasem. Jediným spojením s civilizací je omlácené letadlo letecké společnosti MacIntyreů.