V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.
Anna Zemánková (1908–1986) patří k těm osobitým tvůrcům, jejichž dílo nelze spoutat jednoznačnou charakteristikou. Z mnoha důvodů bývá její tvorba zařazována k art brut, v jehož kontextu patří k těm nejtajemnějším a nejmagičtějším.
Kniha je nejrozsáhlejším Duchampovým mluvený komentářem, jehož kouzlo spočívá v jednoduchosti, s jakou svůj komplexní přístup k práci, životu a umění tlumočí.
Objevná monografie badatelů v oblasti výtvarné kultury mapuje zlatou éru československé ilustrace, kdy po létech stalinistického socialistického realismu začaly do vizuální tvorby pronikat nejprogresivnější postupy.
Kniha přináší jedinečný soubor barevných snímků Zívrových plastik z veřejných i soukromých sbírek a neopomíjií ani nedochované práce. Kapitoly o jednotlivých tvůrčích údobích jsou oživeny množstvím citací z dosud nezveřejněných umělcových deníků.
Monografická publikace, představující výběr z více jak dvacetiletého malířského díla Martina Gerboce (1971), odkazuje ve svém názvu ke knize Arthura Rimbauda Une saison en enfer.
Tato výpravná kniha přináší první souhrnné zpracování gotického umění v jihozápadních Čechách. Zahrnuje studie k historickému a kulturnímu vývoji, uměleckohistorické studie, katalog, podrobnou bibliografii, jmenný a místní rejstřík a anglické resumé.
První monografie o díle kultovní postavy české výtvarné kultury a literatury Bohuslava Reynka. Přináší reprodukce jeho grafických cyklů, kreseb, maleb i experimentálních nátisků. Výměrově je představeno i jeho literární dílo.
Třetí díl ediční řady Moderní česká kniha je věnován tvorbě Josefa Čapka. Zaměřuje se především na nejviditelnější část práce pro knihu - na obálky, kterými se Čapek ve dvacátých letech minulého století výrazně zapsal do dějin moderní knižní kultury.
Vzpomínková kniha, jejímuž sestavení slavný architekt Jan Kaplický věnoval několik let. Zamýšlí se nad odkazem otce, sochaře a typografa, pro svého syna Josefa, mezi nimiž leží téměř sto let.
Brožura Světelský oltář představuje obrazem a slovem tento unikát, jeho současnou podobu i cesty, které jej dovedly do kostelíku sv. Barbory v Adamově. Publikace je v českém jazyce s anglickým překladem.
Kniha přibližuje historii, poetiku a prostřednictvím rozhovorů a vzpomínek také jednotlivé členy skupiny UB12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění (V. Boštík, J. John, St. Kolíbal, A. Šimotová a další).
