V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.
Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.
První publikace v češtině, která komplexně představuje ideu a architekturu brazilského hlavního města Brasília – odedávného snu Brazilců, který zrealizoval v rekordně krátkém čase (1957–1960) teprve prezident českého původu Juscelino Kubitschek.
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
