Šarkan se vrací. Po třinácti letech v zámoří, kde bojoval ve válce Severu proti Jihu a střežil právo v západním pohraničí, míří
Adam Šarkan zpět na rodný Gemer.
Román Zapadající slunce nahlíží na společenský a morální úpadek vládnoucí japonské vrstvy, hlavně aristokracie. Křehkost, emoční síla a poetičnost textu zajistila dílu, podobně jako autorův román Odepsaný, nadčasovost.
Jak „filozoficky“ zdůvodnit vraždu? Že život některých lidí je bezcenný, a tudíž není hříchem jim ho vzít? Tak nějak uvažuje Raskolnikov, klíčová postava Dostojevského románu z roku 1866.
Píše se rok 2020 a třináctiletý Matthew je během covidové pandemie uvězněný doma, jeho táta trčí ve Francii a maminka přestěhuje chlapcovu stoletou prababičku k nim domů, aby ji ochránila před nemocí.
Po neúspěšném pokusu o sebevraždu mladý úředník Hanio Jamada nabídne svůj život na prodej formou inzerátu v tokijském bulvárním deníku. Brzy se začínají ozývat různí zájemci se stále bizarnějšími nabídkami...
Po požití pilulky obsahující silnou psychotropní látku se Tecuo přerodí v č. 48, v přímém rozporu s plukovníkovými příkazy uprchne z laboratoře a sám zaútočí na tajnou základnu ukrytou pod rozestavěným olympijským stadionem.
Pekelné laserové bombardování tajným vojenským satelitem SOL připravilo Tecua (č. 41) o ruku. Kaneda a Kei mezitím stěží unikli smrti umrznutím v tajné místnosti podzemní základny.