Branka rodinného domku v jednom severomoravském městě je v ponurých časech pozdní normalizace symbolickým východem z vězení, jelikož pozemek je ze třech stran obehnán zdmi kasáren sovětských okupantů.
Deset povídek Arnošta Lustiga vyšlo u příležitosti stého výročí jeho narození. Soubor zahrnuje krátké i delší povídky, které stejně jako celé Lustigovo dílo odráží, někdy přímo a někdy jen letmo a z dálky, zkušenosti z holocaustu a života po něm, ...
Ty dvě snad ani nemohou být rozdílnější. Průšvihářka Karol jezdí na skateboardu, její nesmělá sestra Eliška leží celé dny v knihách a sní o lásce jako z Bridgertonových. Když je před lety opustil táta, oběma jim to zlomilo srdce.
Léto jsou borůvky, bouřky a rybníky. A když přijde podzim a zima, kousek léta nám zůstane aspoň doma ve skříni, v písku v sandálech, ve žluté pastelce a v břiše nafukovacího krokodýla.
Příběh na malém městě u Prahy se začíná odvíjet nenápadně. Končící učitel tráví poslední dny v práci, indická rodina se chystá otevřít restauraci a roční Tadeáš pronese slovo „máma“ jako už mnohokrát předtím...
Před mnoha lety obloha dštila kamení a oheň a takový nápor staré impérium nevydrželo. Země, které se vymanily z jeho svazující hegemonie, mají nastolit nový světový pořádek. Zvláště dva lidé vidí tento proces v širších souvislostech.