Kronikář Kosmas byl jednou z nejvýznamnějších osobností
českých dějin raného středověku. Jeho Kronika Čechů zprostředkovávala vzdělaným středověkým čtenářům představy
o předkřesťanském, mytickém dávnověku i o počátcích křesťanství.
Třetí a nejdelší část významné kroniky ze 14. století známé jako Gestes des Chiprois (Činy Kypřanů)
pojednává o dějinách východního Středomoří od 30. let 12. století až do počátku 14. století.
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje.
Kniha pojednává o vývoji drobné šlechty na přelomu pozdního středověku a počátku raného novověku v Čechách. Jednalo se o složitý proces ovlivněný řadou faktorů.
Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel.
Děti představují důležitou součást lidské společnosti, byť jejich hlasy se z dávné minulosti ozývají jen zřídka. V této monografii autorka odkrývá a rekonstruuje svět dětí římských občanů v období římského císařství.
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
