Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2026
poezie

Veselá básnická sbírka Jiřího Žáčka nás znovu a znovu rozesměje a potěší jazykovým vtipem.

Soubor výňatků z milostných dopisů Azurový inkoust je svědectví o tragické lásce z dávných let, vtělené do projasnělého slovesného tvaru. S citlivým doprovodem kreseb ostravské malířky Hany Puchové...

Odevzdat se žáru, nechat se vypalovat jako hrnčířská hlína v peci. V básních Kláry Machů dochází k prostupování bolestného a tvůrčího, pod nožem řezbáře, v zemi, ve výhni slunce. Síla, která se tu rodí, jde ruku v ruce s jemností.

„Až si to přečtou“ je syrovou sbírkou poezie, která se nevyhýbá žádným emocím.

Je nová kniha básní velkého básníka událost? Ano. Pro autora i pro čtenáře. Jiří Žáček k tomu napsal vysvětlující noticku o stavu našeho světa a poezie: Počítače lidem ušetří spoustu času a práce, ale jsou to jen vysoce výkonní idioti.

Tato sbírka byla sice sepsána v letech 2020 až 2025. Ale některé její básně sahají hluboko do minulosti. Jedná se zejména o básně „Mělník“ a „Bratislava“.

Původnost těchto básnických kusů ze sbírky Bezejmenný tok je sympatická svou, snad možno říci, žensky jemnou diferencí mezi emocí a rozumem, mezi expanzí vůči světu a niterností, mezi tím, jak lyrický subjekt vnímají druzí, ...

Představujeme vám vánoční výbor, jaký tu už dlouho nebyl. Přes padesát autorů, klasiků české poezie, se potkalo ve velké knize věnované magickému období konce roku. Prosinec, advent, mráz a sníh, Štědrý den a Štědrý večer.

Jazyk jako náhradní díl, jako svorník vnějšku a vnitřku i mimetizující meziprostor. Jazyk jako soubor struktur, pravidelností a výjimek. Jazyk jako prostředek komunikace. Sbírka poezie.