První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.
Na přelomu 14. a 15. století se v Praze zrodila hereze, která svou silou pozdvihla celou zemi. Z věrnosti k svému mluvčímu mistru Janu Husovi Čechy přervaly pouta s koncilem i císařem, kteří jej vydali světské moci k upálení na hranici.
Masovou vraždu šesti milionů evropských Židů
spáchanou v letech 1941 až 1945 dnes nazýváme
holocaust. Němečtí nacisté tehdy chtěli z pouhé
rasové nenávisti a pocitu vlastní nadřazenosti
vyhladit všechny osoby židovského původu.
Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa. Jak nejlépe si připomenout toto výročí než skrze živé vzpomínky těch, kteří se zúčastnili bojů světové války.
Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci...
Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.
Kniha "Osudové chvíle Československa - obrazový příběh století" je vytvořená z unikátních autorských fotografických kolekcí, která vypráví dramatický příběh našeho státu od první světové přes druhou světovou válku...
V této knížce se seznámíte zábavnou formou s českými panovníky od Sáma až po císaře Karla I. Dozvíte se, jak žili a co pro nás udělali dobrého (a někdy i nedobrého). A navíc i něco zajímavého.
Pražské přístavy se postupnou a nenávratnou likvidací stávají historií. Karlínský přístav nám již připomínají jen názvy ulic, přístav v Libni snad bude sloužit rekreační plavbě, byť pod nemístním a nemístným názvem, Holešovický přístav je jen...
Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.
Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách.
Kniha přibližuje neznámou kapitolu ze života slavného neurologa, psychologa a zakladatele psychoanalýzy, který roku 1886 prodělal jako vrchní vojenský lékař v záloze měsíční „cvičení ve zbrani“ u štábu c.k.zeměbraneckého pěchotního praporu v Olomouci
Text se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky.
Kniha sleduje více než dvousetletou historii pěti studentských kolejí pražské univerzity (koleje Českého národa, Nazaretské, Litevské, Rečkovy a Laudovy).
Zjištění autorů, že předkové obou jejich rodů bojovali za 1. světové války v Rusku v 5. československém střeleckém pluku T. G. Masaryka, pro ně bylo velkým překvapením. Tato rodová zajímavost v nich probudila hlubší zájem o legionářství, o historii .
Autor nastoupil ve věku 18 let, tedy rovnou ze školy, na nejkrvavější úsek Leningradského a Volchovského frontu. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu.
V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno.
