Volné pokračování úspěšného knižního rozhovoru Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání dějin z roku 2018 se dotýká nejpalčivějších otázek současnosti. V Hledání odpovědnosti je řeč hlavně o etice a morálce, paradoxech moderní a postmoderní doby.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Pozoruhodná studie toho, jak ničivé pandemie a přírodní katastrofy zpustošily rozsáhlou římskou říši a přispěly k pádu nejmocnější civilizace starověku.
Kniha přináší na příkladu „pracovní služby“ jako celosvětově rozšířeného prostředku řešení nezaměstnanosti mladých lidí během hospodářských krizí nové poznatky o ideovém prostředí a nacionální praxi německé menšiny v meziválečném Československu.
Pojednání o rozvoji továrního zbrojního průmyslu v habsburské monarchii a o jeho rozmachu v Prusku a v císařském Německu od poloviny 19. století do roku 1914 provází mj. detailní výklad o technice a zvláštních rysech zbrojní velkovýroby.
Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.
Kniha vychází u příležitosti 650. výročí od narození velkého českého reformátora. Základy, na nichž je tato nová pomyslná stavba zbudována, se nacházejí v předchozím zpracování z roku 2015 (Husovská dilemata).
Historik Jaroslav Čechura je bytostný vypravěč, který dovede historické děje zpřítomňovat živým a neotřelým způsobem. Činí tak ve svých knihách, odborných článcích, ale i v popularizačním rozhovorech. Kniha V pavučinách času.
Dne 28. října 1918 došlo vedle vyhlášení Československa také k deklaraci Německého Rakouska, jehož součástí se měly stát i převážné německé oblasti českých zemí.
